Rozhovor s Terezou Chumchalovou

Terka Chumchalová, dlouholetá hráčka a naše trenérka jde dál. Než se s ní úplně rozloučíme, trochu se jí poptáme, jak se tu u nás měla.

Jaké byly tvoje badmintonové začátky?
K badmintonu jsem se dostala celkem náhodou. Dřív jsem tancovala a tanec byl můj život, ale v období prázdnin nebyly tréninky, a můj bratr Martin už půl roku trénoval badminton s tátou, tak jsem se rozhodla to zkusit, a už jsem u toho zůstala.

Jaké byly největší hráčské úspěchy pod hlavičkou Omegy?
Pravděpodobně mezi mé největší úspěchy patří dvakrát postup na GPA U17, a potom 3 vítězství na GPC Dospělých. 

Jak si vnímala, že se klub vyvíjí a jakým směrem jde?
Když se nad tím zamyslím, tak vlastně nejvíc se podle mého klub rozvinul, jak se změnilo trenérské osazení. Pamatuju si, jak dříve trénovali hlavně páni trenéři, kteří dnes trénují už méně a doplnily jsme je z hráčů já a Barča Budíková, a postupně se přidává Barča Vrbová a někdy také už Vojta Minář. Největší posila do trenérského týmu je ale Eliška Maixnerová (hlavní trenérka), díky které pak přišla také Domča Budzelová. Myslím, že díky těmto trenérkám je klub zase o dost nahoře a stále se zlepšuje.

Co ti přineslo působení jako hráčky a trenérky BK Omega Olomouc?
Spousta zkušeností, samozřejmě pozitivních (těch bylo daleko více), ale určitě i nějaké negativní. Poznala jsem na trénincích strašně moc dětí, na které budu určitě moc vzpomínat a někdy se snad i zastavím.

Co bys klubu přála nebo poradila do budoucna?
Nejvíc bych chtěla popřát, aby to děti bavilo co nejdéle, potom aby zaznamenaly třeba nějaké úspěchy na turnajích a samozřejmě trenérům pevné nervy.

Jaké jsou tvoje plány jako hráčky?
Chtěla bych hrát, co nejdéle to půjde, můj sen postoupit na MČR dospělých stále trvá, ale vzhledem k dnešní mladé generaci, která se zlepšuje a zlepšuje a já jen stárnu, tak nevím, jestli se ještě někdy uskuteční. Musí se prostě pořád makat. Kdybych zase vyhrála nějaké GPC dospělých tak by mi to možná stačilo do své sbírky splněných snů. 

Jaké jsou tvoje plány jako trenérky?
Momentálně se ze mě stala hlavní trenérka kategorie U11, takže musím říct, že i toto je jeden z mých splněných snů. Strašně ráda trénuju děti do věku 11 let, teď se to nazývá Miniton, takže doufám, že se budu stále jen zlepšovat, předávat dětem zkušenosti a hlavně radost do tohoto krásného sportu. 

Něco vzkázat někomu na konec?
Nakonec vzkážu vám všem, hlavně zdraví, to je nejdůležitější, potom pevnou vůli, jestli se chcete zlepšovat, nejde to jen tak ze dne na den, ale hlavně hrajte, aby vás to bavilo. Děti, moc trenéry nezlobte a věřím, že se za vámi brzo zastavím.